1. Zakládající tým

1.1 Tým zakládající lesní MŠ/klub

V historii lesních MŠ se traduje příběh zakladatelky první z nich v Dánsku: Ella Flatau, maminka čtyř dětí, z důvodu nedostupnosti mateřské školy vytvořila podle vlastní zkušenosti s pedagogickou prací pro své i další děti školku v lese. Podobné je to i u nás: iniciátory vzniku lesní MŠ bývají nejčastěji rodiče. Zkušenosti ukazují, že propojení role rodičů a zakladatelů lesní MŠ/klubu je náročná. Léta fungování lesních školek postupně diferencují roli rodičů, zakladatelů, koordinátorů a pedagogů. Pro udržitelné fungování stabilního týmu je důležitá prevence syndromu vyhoření a souhrn metod a způsobů jednání, které nazýváme sebepéče.

Založit lesní MŠ/klub vyžaduje nemalé úsilí. Velmi doporučujeme, aby tým zakladatelů měl více než dva členy. Za ideální je považován počet tří až pěti zakladatelů. Tým složený z více než pěti osob však může přinést např. komplikovanější organizaci setkávání i náročnější komunikaci. To může ztěžovat rychlé a flexibilní řešení přicházejících problémů.

Mnohdy se vedle rodičů, již chtějí zajistit předškolní vzdělávání svých dětí v kontaktu s přírodou, mezi zakladateli vyskytují také učitelé s praxí z klasického školství, kteří se rozhodli pro alternativnější formu vzdělávání.

Počet zakládajících členů se odvíjí také od zvolené právní formy budoucího subjektu. Podrobněji viz 2. kapitola. Je na každé lesní MŠ/klubu, zda se jeho zakladateli a následně členy stanou rodiče či pedagogové. Každé takové rozhodnutí musí vycházet z potřeb konkrétní komunity.

Je třeba počítat s tím, že od první myšlenky na založení lesní MŠ/klubu po její spuštění uplyne řada měsíců, často rok i déle. Délku celého procesu ovlivňuje:

  • nalezení vhodného místa pro zázemí;
  • nalezení vhodných, kvalifikovaných spolupracovníků;
  • lhůty, které mají úřady pro vydání povolení či registrace (např. registrace lesní MŠ standardně probíhá v září rok před jejím spuštěním);
  • vytvoření dostatečné poptávky, aby byl provoz vznikající lesní MŠ/klubu udržitelný.

Často se stane, že provoz lesního klubu zpočátku není celotýdenní, ale jen několik dní v týdnu, dokud se zpráva o vzniku nového klubu nerozšíří a nevytvoří se dostatečná poptávka. Oproti tomu provoz lesní MŠ musí být ze zákona rovnou pět dní v týdnu.

Jednou z prvních otázek, jaké by si zakladatelé měli položit, je, zda chtějí zakládat lesní MŠ, nebo lesní klub. Variantou je také založení lesního klubu s předpokladem, že bude časem (po rozjezdu a zaběhnutí provozu) transformován na lesní MŠ.

1.2 Rozdíl mezi lesní MŠ a lesním klubem

Asociace lesních MŠ je střešní organizací lesních MŠ i lesních klubů.

Lesní MŠ

je subjektem předškolního vzdělávání přesně popsaný ve školském zákonu a průvodních vyhláškách. Zejména se jedná o tzv. školský zákon č. 561/2004 Sb., který definuje lesní MŠ v § 34 odst. 9 následovně: „Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, v níž vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Zázemí lesní mateřské školy nesmí být stavbou.“

Lesní MŠ vzdělává děti v prostředí přírody na základě Školního vzdělávacího plánu – ŠVP (je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem – RVP). Plnění ŠVP kontroluje Česká školní inspekce. Škola musí být v registru MŠMT.

Pedagogové v lesních MŠ musí splňovat konkrétní kvalifikační požadavky. Blíže viz kapitola 3.

Kvalitní lesní MŠ plní Standardy kvality ALMŠ a mají odpovídající certifikát.

V lesní MŠ je možné plnit tzv. povinnou předškolní docházku. Na chod lesní MŠ přispívá stát (prostřednictvím krajů a tzv. normativů) a školkovné placené rodiči, kteří si ho mohou plně odečíst ze základu daně.

Lesní MŠ musí být v provozu každý všední den s výjimkou státních svátků a letních prázdnin. Existují dva režimy provozu: celodenní a polodenní. Prozatím jsou všechny lesní MŠ otevřeny celodenně.

Lesní klub

je subjektem předškolního vzdělávání a není definován zákonem. Vzdělává děti v prostředí přírody na základě Školního vzdělávacího plánu – ŠVP (je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem – RVP).

Pedagogové lesního klubu nepotřebují k výkonu své práce konkrétní kvalifikace.

Kvalitní, zaběhnuté lesní kluby plní například Standardy kvality ALMŠ a mají odpovídající certifikát.

Povinný rok předškolní docházky zde mohou děti plnit v případě, že je rodiče přihlásí do režimu tzv. individuálního vzdělávání. Lesní klub bývá hrazen ze soukromých prostředků a platby rodičů nebývají odečitatelné ze základu daně.


Dále v této kapitole