10.3 Zdanění neziskových organizací

Pro nastavení režimu zdanění je nezbytné určit, zda je daná organizace z pohledu daně z příjmu veřejně prospěšným poplatníkem či nikoliv. Veřejně prospěšný poplatník je v zákoně o dani z příjmů (č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 17a) definován jako „poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním“.

Není-li nezisková organizace veřejně prospěšným poplatníkem, její základní režim zdanění je shodný s obchodními korporacemi, všechny příjmy vstupují do základu daně a všechny náklady posuzuje z pohledu daňové uznatelnosti s ohledem na vykázané příjmy (široký základ daně).

Pokud nezisková organizace je veřejně prospěšným poplatníkem, pak uplatňuje zvláštní režim platný pro veřejně prospěšné poplatníky. Podle toho, jaké příjmy jsou předmětem daně, a tedy jsou zahrnuty do základu daně, rozlišujeme poplatníky na poplatníky s úzkým základem daně (zejména spolky, nadace, nadační fondy, církevní organizace) a se širokým základem daně (obecně prospěšné společnosti, ústavy, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy).

Zároveň je potřeba mít jasně stanoveno (již ve stanovách), co je hlavní a co vedlejší (tzv. hospodářskou) činností spolku.

U poplatníků s úzkým základem daně nejsou předmětem daně zejména:

  • příjmy z nepodnikatelských činností, kde vynaložené výdaje na tyto činnosti příjmy převyšují, neboli předmětem daně nejsou příjmy ze ztrátové nepodnikatelské činnosti;
  • příjmy z dotací, příspěvků či jiných plnění z veřejných rozpočtů.

Od daně z příjmu jsou u veřejně prospěšného poplatníka osvobozeny zejména:

  • členské příspěvky podle stanov, statutu apod.;
  • úrokové příjmy z prostředků veřejné sbírky organizované pro plnění účelů stanovených v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o dani z příjmu (dále ZDP);
  • příjmy z dědictví či odkazu;
  • příjmy v podobě majetkového prospěchu do 100 000 Kč u při bezúročné zápůjčce, výpůjčce nebo výprose;
  • bezúplatné příjmy do veřejné sbírky nebo z veřejné sbírky;
  • bezúplatné příjmy, pokud příjmy jsou nebo budou využity pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo v § 20 odst. 7 ZDP (dále jen veřejně prospěšné účely).

Základ daně lze snížit o 30 % maximálně o 1 000 000 Kč, když snížení činí méně než 300 000 Kč, lze základ daně snížit až o 300 000 Kč do výše základu daně.

Podmínkou pro využití snížení základu daně je následné využití daňové úspory ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, tedy úsporu na dani je nutné využít na krytí nákladů ve ztrátové nepodnikatelské činnosti. Obecně prospěšné společnosti a ústavy musí úsporu na dani použít ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností.


Dále v této kapitole