2.1 Spolek

Spolek je organizace zřizovaná na základě občanského zákoníku č. 82/2012 Sb. dle § 214 až § 302. Zákon návodně popisuje, jak postupovat při založení a správě spolku. Postup založení spolku naleznete v příloze, nicméně přečtení zmiňovaných paragrafů vám velmi zjednoduší práci.

Právní formu spolku volí většina lesních klubů a řada lesních MŠ. Spolky mohou zřizovat své školské právnické osoby.

Zásadní výhodou spolku je jeho spolkový, komunitní charakter, který vytváří jedinečnou vnitřní atmosféru. Členem spolku může být výhradně fyzická nebo právnická osoba. Proto členem spolku nemůže být například rodina.

V zásadě existují dvě cesty, jak provozovat spolek. První cestou je, že se jeden z rodičů stává členem spolku. Jeho děti navštěvující lesní MŠ/klub neplatí školkovné nebo poplatek za službu, ale členský příspěvek na provoz spolku. Finančně vyjádřeno se jedná o stejnou částku jako u platby za služby, ale rodiče by se jako členové spolku měli více cítit být součástí organizace, resp. komunity, již školka vytváří, a měli by nést spoluzodpovědnost za její rozvoj. Rodiče, kteří jsou členy spolku, bývají angažovanější. Neurčí-li stanovy jinak, je nejvyšším rozhodovacím orgánem spolku členská schůze. Proto s sebou tato cesta nese riziko, že zakladatelé mohou být členy přehlasováni ve věcech dalšího směřování lesní MŠ/klubu. Toto riziko se dá minimalizovat vytvořením vícestupňového rozhodování, například početně omezené rady spolku, rozhodující o zásadních záležitostech spolku.

Druhou cestou je poskytování předškolního vzdělávání jako služby (ta je zapsána jako hlavní činnost spolku). Rodiče, kteří nejsou členy spolku, pak platí platbu za služby. Tato cesta v sobě nese riziko, že se rodiče nebudou cítit jako součást komunity a jejich přístup k lesní MŠ/klubu bude spíše klientský. Další nevýhodou je postoj živnostenských úřadů, jež mají tendenci tento systém považovat za skrytou živnost, a to přesto, že je zapsána ve stanovách jako hlavní činnost spolku. Čistě formálně je tedy předškolní vzdělávání jako služba v pořádku, ale reálně v sobě nese potenciál nepříjemné komunikace s úřady. V dosavadní historii lesních MŠ/klubů nikdy živnostenský úřad neprokázal, že by se jednalo o skrytou živnost, současně ale také nikdy nepřiznal omyl.

Obecně platí, že na hlavní činnosti zapsané ve stanovách spolku není potřeba živnostenský list, protože se nejedná o podnikání (tedy soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem), ale o naplňování poslání spolku. O podnikání lze hovořit pouze v případě, že daná činnost naplňuje všechny pojmové znaky této definice včetně dosažení zisku, které je ve spolcích nahrazeno naplněním poslání.

Veškerý zisk, jenž činností spolku vznikne, musí být investován do provozu a rozvoje spolku. To rozhodně neznamená, že spolek nesmí mít zaměstnance a smí fungovat jen na bázi dobrovolnictví. Spolek je zaměstnavatel jako každý jiný, platí mzdy svým zaměstnancům. Případný zisk si však nesmí rozdělit např. zakladatelé spolku, členové některého z orgánů spolku atp.

Členské příspěvky si rodiče nemohou odečíst ze základu daně. Ve většině případů jsou neodečitatelné i poplatky za služby. Podrobněji viz příloha.

Postup založení spolku naleznete v příloze.


Dále v této kapitole